Vtipná a pro mě nová zkušenost byla, že jsem nemohl použít fotky smějících se lidí, jelikož tématem článku byla hospodářská krize drtící ekonomicky slabou, postkomunistickou zemi. Představte si, kdyby k reportáži byly tyhle fotky, se stejnými titulky, jako v novinách.
Devět měsíců jistoty. Svářeč Viktor (na snímku) přišel o práci už loni v listopadu. Teď dostává podporu v nezaměstnanosti - devět měsíců. Co bude potom, netuší, jen si přeje, ať už krize skončí.
Když jsem na Viktora namířil foťák, měl záchvaty smíchu, který se ale snažil potlačovat. Nemůžeš se smát, říkal jsem mu přes svého tlumočníka, pouličního muzikanta Maxe, kterýho jsem potkal na ulici, kde hráli s kámošem na kytaru.
Mohli to čekat. Ředitelka lotyšské Konfederace zaměstnavatelů Elina Egle je k podnikatelům příkrá. Signály měli, ekonomické problémy mohli předvídat.Uprostřed rozhovoru jsem vytáhl foťák a posunky Elině naznačoval, ať dál mluví, ale po chvíli se zasekla, přestala mluvit a jen se usmívala. "Já takhle nemůžu, když na mě koukáte přes objektiv," smála se. Mluvit začala až když jsem foťák zas položil. Vyfotit přirozený snímek, když člověk nemluví, je ale opravdu těžký, protože většina lidí se pak soustředí na pózování, z čehož vznikaj sterilní fotky.
Originální verze je tady: http://e15.cz/assets/e15-v-pdf/01-32_e15_37.pdf
Ale bylo by celkem vtipný, kdyby to vyšlo s těmahle fotkama, ne?
3 komentáře:
priste to chce tym. Novinar, fotograf, pravnik ;)
noa koukam, ze z E15 se pomalu stava alternativni-fair-trade zpravodaj. Jentakdal.
peknej clanek. obvzlast se mi libi ten filmový scénář. konecne sem pochopil o co v tom Lotyšsku vlastne de.
Okomentovat