podlehnutí slunečnýmu dni

včera jsem si smontoval kolo. vybalil ho z krabice, našrouboval pedály, zasadil kola, utáhl brzdy a zašoup sedlo. ale jedna duše nešla nafouknout. takže sem musel projížďku odložit na dnešek. a to bylo tka hezky!!!

ale dneska bylo eště líp. ani lístek se nepohnul, slunce svítilo a lidi se usmívali. měl jsem na chvíli pocit, že je neděle. bylo tak teplo, že se dalo vyrazit jen v kraťasech a triku. dotlačil jsem kolo k benzínce, cvaknul dvacetipenci za vzduchovou pumpu a pak konečně nasedl.

bylo to úžasný. nevim jak vy, ale já to zažil vůbec poprvý: nasednout na SVOJE kolo někde v novým světě a jet. ještě než jsem se vydal na regulérní RIDE, nakoupil jsem v argosu dva zámky dohromady za deset liber. podkovu na přidělání rámu a zadního kola a lanko na přední kolo. pak už mi nestálo nic v cestě.

vzduchem se nesla vůně takeawayů, občas profrčel vlak. vyrazil jsem směrem ke škole, abych zjistil, jak dlouho to zabere. jel jsem to přes hodinu, ale nedá se to počítat, ptže sem co chvíli stavěl, abych si cvaknul nějakej ten londýnskej vizuálek. a nějak sem si v sedle řek, že už kvůli těm obrázkům to tady rozjedu. nic osobního. jen tak pohladit ty, co zrovna po ránu přišli do práce, rozjeli svoje explorery a mozzilly a nyxy a centra a seznamy a eště se jim nechce začít pracovat. takže tak. zdravim do prahy!!