all things go

venku za oknem zase sněží, teda padá sleet neboli déšť se sněhem, hezký český výraz je taky plískanice. mám psát poslední sloupek a necítím v tomto ohledu žádný sentiment, naopak se mi do toho nechce naprosto klasicky. a tak nahrávám fotky a píšu na blog místo abych psal o tom, jak se britští odboráři z eurostaru, british airways a heathrow chystají stávkovat.

podařilo se mi trefit díru v mracích; tu hodinu a půl, co jsem strávil vycházkou do ikey pro vozík a tašky potřebný k dopravě věcí na viktorii, svítilo slunce. ale i tou cestou mi všechno dávalo jasně najevo, že nazdar, thats it, mate! game over, party skončila, jede se domů. šel jsem si naposledy vycvaknout fotogenickej panelák ve stonebridgi, ale místo něj tam byla díra obhnaná plotem a bagry. pak jsem šel dolů sluncem zalitou ulicí, proti mně dva policajti, podíval jsem se na ně a oba najednou mi řekli "ahoj". divný.

jdu psát ten sloupek. kdybyste měli dneska někdo cestu kolem, tak v československym báru na west hampstedě sedim od sedmi s půllitrem plzně u stolu, trocha bilancování, trocha loučení. all things go, jak zpívá sufjan stevens: tady.